Wolker, Jiří - Těžká hodina
Jiří Wolker - Těžká hodina
I. Základní údaje o knize a vlastní názor
Sbírka Těžká hodina je spolu s ostatními sbírkami součástí nového vydání první části literárního díla Jiřího Wolkra. Jsou do něho shrnuty především práce, jež básník sám zařadil do svých tří knih ( Host do domu, Těžká hodina, Tři hry ), za druhé práce, jež otiskl v časopisech a za třetí práce z jeho pozůstalosti. Uspořádal a doslov napsal Miloslav Novotný, obálka a úprava Jiří Blažek. Vydal Václav Petr v Praze roku 1947.
Tato sbírka mě zaujala líčením života nižší vrstvy - proletariátu (dělníků). Jen díky této sbírce si i já mohu představit, i když dost vzdáleně, jak těžký byl život nižší vrstvy v této době. Wolker vyzývá lid, k boji za spravedlivější společenský řád.
II. Vypiš ze sbírky sociální balady
Těžká hodina
Balada o nenarozeném dítěti
Slepí muzikanti
Balada o snu
Balada o očích topičových
Jádrem sbírky Jiřího Wolkra Těžká hodina jsou sociální balady.
III. Vyprávěj jednu z balad
Balada o očích topičových
Tato báseň líčí těžký život elektrárenských topičů. Vypráví o jednom z nich Antonínovi, který je topičem pětadvacet let. Elektrárenský topič musí dělat pořád, když ostatní v noci spí, on musí přikládat do kotle, jinak by lidé neměli elektřinu (světlo). Topič musí stát u kotle přikládat těžkou lopatou uhlí a při každém otevření kotle se dívat do žáru ohně. Tato práce je zdraví nebezpečná ( nejvíce oči) a velice těžká. Antonínova žena ho s těžkým srdcem každý den vítá, vidí jak chřadne, je slepý a umírá. Antonín si uvědomuje, že i když je jen obyčejný topič, je pro lidi důležitý a umírá s dobrým pocitem, protože jeho práce žije dál.
Tato báseň ukazuje, že prací a bojem lze přetvářet svět.
IV. Na konkrétním příkladu dokaž jak Jiří Wolker promlouvá k prostému lidu
Báseň - Sloky
Své srdce přemoz tu, neb nejsi srdce jen,
tím, čím chceš vítězit, - sám nebuď poražen
a přemoz bolest svou a nepřežvykuj jí,
bys stále v boji byl a nikdy po boji.
Pak sníh, jenž na město se snáší zšeřelé,
jen bílým obkladem ti bude na čele
a z věží hodiny se s ptáky rozletí.
Neb bolest přemoci je víc než trpěti.
Báseň Pohřeb
dej, ať nezmírám jako ty na posteli v propadlé světnici,
chci zemřít jak voják s bodlem a ručnicí,
do srdce raněný granátem.
Neboť jdu do boje,
babičko moje,
pro slávu světa tohoto.
Báseň Fotografie
Soudruzi, kteří kol skříně té
do práce se ubíráte,
soudruzi, kteří v srdci svém
hladem svých bratrů umíráte,
vryjte ty obrazy bídy a zmaru
v porcelán talířů restaurací a barů,
na zátky šampaňských, do lístků jídelních
vlepte ty fotografie!
Aby ten každý, kdo hoduje dnes tu a pije,
na každém talíři, na každé sklenici
narazit musel na mrtvoly křičící:
Lidojede! Lidojede!
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát